Svědomí mi nedá. Za poslední roky jsem psala o několika kauzách mediálně ihned paušalizovaných jako napadení Romů neonacisty. I když pravděpodobnost střetu těchto dvou skupin je veliká, právě důkladné prověření a následný přísný trest za rasistický čin je společensky nanejvýš důležitý.
Naposledy jsem psala o Vítkovu. Chci věřit, že policisté mají opravdové útočníky. Doufejme, že se přiznali díky tomu, že je hryzalo svědomí a ne zdeptalo fyzické či psychické násilí. Doufejme, že svědci nebyli podplaceni a že to byli opravdu svědci. Pak žádný vnější trest –tedy tvrdý rozsudek- není dostatečný. I když se ptám: neměla by sedět i slepota okolí a politická lenost?
Zpětně v duchu pátrám, jak dopadly ony kauzy, které jsem reportovala? U několika jasných případů se prý neprokázal rasový „podtext“, jiné šly pod koberec, protože se ukázalo, že to bylo trochu jinak… Jen za minimum se někdo ocitl za mřížemi.
Nejdéle si tam sedí Vlastimil Pechanec. Sedí tam už přes osm let. A zbývá mu ještě dalších devět. Renáta Vesecká, tehdejší krajská státní zástupkyně, které tato kauza posloužila jako trampolína do ještě vyšší funkce, žádala výjimečný trest. Pokud by byly důkazy nevyvratitelné, pokud by neexistovaly zásadní rozpory ve výpovědích, pokud by se Pechanec přiznal…., pak vám milá Vesecká, klidně za tento případ tleskám. Jenže….
Stručný nástin případu: Kolem půlnoci z 20.7.na 21.7. 2001 bylo na diskotéce ve Svitavách docela rušno. Kromě klasického randálu se o ruch postarala skupina Romů, která chtěla pokračovat v načatém večeru právě v disko-podniku Kongo. Uvnitř už bylo také pár „skinheadů“ i Romů. Najednou jeden z Romů ležel na chodníku a tekla z něj krev. Druhý den zemřel. Až tehdy začala policie případ pořádně řešit. V síti uvízl jako jediný Vlastimil Pechanec, známá firma, sympatizant hnutí skinheads, který si tam plánoval svatbu se svojí přítelkyní. Svědci /romští/ ho prý poznali, protože byl oblečený do černé barvy, což je přeci typické pro skíny. Jenže jiní svědci / i romští/ dosvědčili, že ten večer byl Pechanec naopak v bílém tričku a světlých džínách. Ani na místě, kde se v daný moment útoku Pechanec vyskytoval, se svědci neshodli. Vražedná zbraň se nenašla. Podle soudního znalce byl útočník s největší pravděpodobností levák, Pechanec je naopak pravák. A existovaly i další rozpory, které bylo nutno řešit. Krajskému soudu podivné nedokazování ovšem stačilo a poslal Pechance na třináct let do vězení. Odvolací soud, tedy Vrchní soud v Praze, mu ještě čtyři roky přidal.
Je to jen pár dní, co byli obviněni pachatelé z Vítkova. Pro Pechance to nemusí být dobrá zpráva. Otevřít a revidovat starý „rasistický“ zločin se nikomu dnes nebude chtít. Ale mělo by se. Existuje možnost, že pravý vrah stále běhá nepotrestán. Existuje i možnost, že další možný útočník už není mezi živými. Svitavští občané – a nejen oni- totiž mají i jiné verze tohoto případu.
A nejen oni. Nebudu bonzovat, ale čekám, že se ozvou například i právníci, dokonce lidsko- právní, kteří případ znají, aby řekli to, co řekli mě: Pechanec za mříženi nemá co dělat.
Blog | Lenka Maria Kučerová